Vymyslet aspoň jednu sloku
U každý písně je pořád těžší
Tuhle jsem smolil tři čtvrtě roku
A počmáral jsem celej sešit
Žena mi říká, ty jeden cvoku
Co to tam celý noci řešíš?
Pak další sloku a já jsem v šoku
Mám druhou a to mě těší
Tohle je refrén, refrén, refrén
Kolik jsem ušel vratkejch kroků
Než jsem i třetí sloku sešil
Už nemám ženu po svém boku
A místo vlasů blýskám pleší
Já píšu dál, chci hnout se o kus
Jen srab na hřebík pero věší
Na čtvrtou sloku padlo pár bloků
Už nejsem mlád ani svěží
A zase refrén, refrén, refrén
Ať léta běží, já nevzdám ten pokus
Pero už udržím jen stěží
Mám pátou sloku a slzu v oku
Hlavní je,že jsem to přežil
A znova refrén, refrén, refrén