Vymyslet aspoň jednu sloku U každý písně je pořád těžší Tuhle jsem smolil tři čtvrtě roku A počmáral jsem celej sešit Žena mi říká, ty jeden cvoku Co to tam celý noci řešíš? Pak další sloku a já jsem v šoku Mám druhou a to mě těší Tohle je refrén, refrén, refrén Kolik jsem ušel vratkejch kroků Než jsem i třetí sloku sešil Už nemám ženu po svém boku A místo vlasů blýskám pleší Já píšu dál, chci hnout se o kus Jen srab na hřebík pero věší Na čtvrtou sloku padlo pár bloků Už nejsem mlád ani svěží A zase refrén, refrén, refrén Ať léta běží, já nevzdám ten pokus Pero už udržím jen stěží Mám pátou sloku a slzu v oku Hlavní je,že jsem to přežil A znova refrén, refrén, refrén