AGNES:
Temný stín tam v rohu stál.
Hmm, sestra má se vdává.
každý se ho trochu bál.
každý si pozor dává.
Z jeho očí cítím chlad,
tenhle stín mohla bych milovat.
On se smrtí je kamarád.
To napsáno má v tváři.
Nikdo ho tu nemá rád,
že prý štěstí maří.
Ani já nemůžu uvěřit,
že právě s ním chci žít.
Srdce mý hoří jasným plamenem,
ty, kdo jsi bez viny, hoď kamenem
po dívce, co ďábla miluje.
Zkouším se marně s city prát,
asi zasáhl mě černý šíp.
To je ten, kdo se mi do snu vkrad,
chci utéct s ním, snad mi bude líp.
Proč mě Bůh touhle láskou, potrestal.
Tak jak dřív radši bych žila dál.
Asi to takhle musí být.