AGNES: Temný stín tam v rohu stál. Hmm, sestra má se vdává. každý se ho trochu bál. každý si pozor dává. Z jeho očí cítím chlad, tenhle stín mohla bych milovat. On se smrtí je kamarád. To napsáno má v tváři. Nikdo ho tu nemá rád, že prý štěstí maří. Ani já nemůžu uvěřit, že právě s ním chci žít. Srdce mý hoří jasným plamenem, ty, kdo jsi bez viny, hoď kamenem po dívce, co ďábla miluje. Zkouším se marně s city prát, asi zasáhl mě černý šíp. To je ten, kdo se mi do snu vkrad, chci utéct s ním, snad mi bude líp. Proč mě Bůh touhle láskou, potrestal. Tak jak dřív radši bych žila dál. Asi to takhle musí být.