Tomáš Klus - Neklid lyrics

Déšť smývá barvu z plakátu na staré zdi, co vede od tvého domu až do Klimentský. Na rohu ulic postarší prodejce knih, už dlouho nepřišel jediný zákazník, kouří - přes zákaz na dveřích. Pošťák je floutek a čte vzkazy na pohlednicích, v divadle loutek dnes hrají ochotníci, jediná láska jejich života - visí. Zatímco ty ležíš ve vaně a snažíš se zastavit krev, teče ti po rukou a zasychá na šatech, svázané zápěstí páskou na koberce a malí kluci kreslí na sklo kosočtverce. Když z těla vyprchá život, stydne. Když z těla vyprchá život, je klidné. Národní třídu zas ovláď slepý harmonikář a jeho věčně spící pes a starý taxikář, kterému vadí mládí. Přes všechny prosby déšť doposud neustal, v průchodu políbil Jan ženu na ústa, bylo to poprvé co cítil lásku. I ona následné dotyky zpoplatní, obnos ať dorazí na účet do dvou dní, pak oba splynem s plynem. Ztím co, ty ležíš ve vaně a snažíš se zastavit krev, teče ti po rukou a zasychá na šatech, svázané zápěstí páskou na koberce a malí kluci kreslí na sklo kosočtverce. Když z těla vyprchá život, stydne. Když z těla vyprchá život je klidné. Klidné, klidné, klidné, klidné, klidné, klidné, klidné, klidné, klidné, klidné, klidné, klidné.