Psí Vojáci - Choulení lyrics

A byly taky dny a noci kdy jsem se choulil až u střechy a pomalu si opakoval všechna možná slova abych je nikdy nezapomněl ne že by se to mohlo stát ale co kdyby říkal jsem si co kdyby A mohl jsem na prstech jedné ruky spočítat okamžiky kdy se mi podařilo se opravdu pořádně nadechnout a v záklonu s očima třeštícíma až někam za nebe A deprimující dlouhé výdechy které vypadaly že nikdy neskončí a najednou jako když utne a já dostal strach jestli to nebyl ten památnej ten poslední nad tím se dalo jen kroutit hlavou ale chápavej shovívavej úsměv jsem ze sebe nikdy nedostal protože to všechno bylo moc a moc nahý ostrý a opravdový nebyly rezervy ani místo pro pokyny nápověda se nekonala žádný zkoušky všechno jelo buď anebo i kdyby se ta střecha měla rozletět daleko ode mne A taky jsem si zoufal nad hlubinou temného Dvora když oněměl někdy jsem ho sledoval až do svítání až do úplného prochladnutí kdy jsem dospěl k okamžiku totálního klidu a smíření kdy mi vadil i jediný pohyb který jsem musel vykonat abych se uhasil abych na místě neshořel ohněm tak čistým a jasným že šlo o oči Tyhle vrcholy klidu byly nejkrásnější leč pomíjely to bolelo a znovu mě to tisklo až nahoru ke střeše k dalšímu choulení a jektání V takových spirálách se nedalo ani pořádně stát A byl jsem celý zmatený a posekaný z neurčitého pocitu že jsem něco nebo někoho ztratil že mi něco nebo někdo chybí a tak jsem sám pro sebe