[Verse 1] Uvíz jsem na stromě na větvi jak pračlověk Už skoro celej den tu čekám, až pude kolem mě Nevím, co je zač, prostě jsme se jednoho dne octli sami dva na tomhle ostrově A vod tý chvíle jdeme po sobě Byla to nenávist na první pohled Zrychlenej dech, tep, těkavej rozhled Vycukaný jak poslední vagon skáčem po všem co se pohne S flintou na verandě paranoiu krmíme Jó jó jó takhle se tu lovíme Jak dlouho už sami nevíme Pasti klademe Všude kolem už jich je tolik, že se často sami chytíme do nesnází Každej schytá to, jak si to hází Napětí neustálý zanechává jizvy v tváři Nonstop na stráži a furt nám nedochází Že nic nevysílí tolik jako boj, kterej nepřichází [Hook] Nejde o tebe, o něj ani o mě Vlastně jde o nás Velký finále je neustále blízko Pro každýho máme v srdci prázdný místo Tvůj boj, jak zaplníš ho Nejde o tebe, o něj ani o mě Vlastně jde o nás Velký finále je neustále blízko Pro každýho máme v srdci prázdný místo Tvůj boj, jak zaplníš ho [Verse 2] Jenže co když ho napadlo to samý A čeká jenom o pár stromů dál Pro všechny ty stromy přestává bejt vidět les Proto jsem radši slez jak nehet, konec manikúry Je načase zarejt se mu do prdele Tohle místo už beztak děsí mě a dusí, prostě už musím ven Můj nepřítel je to jediný, co mi stojí v cestě, konec honu Uvidí se, kdo komu zatáhne za oponu A a a když vtom cosi náhle pohnulo se támhle ve vysoký trávě Skvěle, tu ho máme Už se blíží, napětí sílí Slyším svoji vlastní krev proudit skrz žíly Naběhnul si, nadběhnu mu kolem pole A zamířím tam, kde slyším šustit trávu Hrot šípu směřuje k místu, kde tuším hlavu Je to tu, tak dlouho jsem o tom moh jen snít A teď to udělám Nechám ho zas jít tak jako on mě i já jeho už tolikrát dřív Protože když to jediný, co máme, je právě tahle chvíle Pokaždý se znova radši ušetříme Nemůže bejt sranda, když ji nemáme s kým sdílet [Hook]