Od skolních let plyne čas v dešti dotazníků Jen v rubrikách které už ani statistikům Nic neřeknou o čem a jak přemýšlíš už spoustu dní Tvým nápadům schází jen kousek elegance Jen uhladit jenomže místo tolerance Ten anonymně úřední hlas tě rázem uzemní Jsi zřejmě taky z těch co nám by radili, hej ty Takových jako ty jsme spoustu zažili, hej ty Co ty si myslíš, máš mlíko u brady, hej ty Koukej stát v zástupu a čekat v pořadí Jsi jako já, oba dva plujem stejnou lodí Den za dnem líp chápeš to, jak to vlastně chodí V tom světě na kterým bys chtěl rozdávat to poslední Právě ty kterej se teď skrejváš do davu Co svý sny vyměníš za levnou zábavu Ty přece taky máš svý pevný zásady Nemůžeš přece chtít stát věčně v pořadí Co hraješ na jisto, rád se nahrbíš Co myslíš si to, že už dávno všechno víš O toho holčičí svět sotva zavadí Nemůžeš přece chtít stát věčně v pořadí Jsi jako já, oba dva plujem stejnou lodí Jak je nám víc, chcem být blíž tomu co se rodí V tom světě kde by každý chtěl rozdávat to poslední