Když se v noci zadíváš na nebe plný hvězd, jestli chceš, tak je uvidíš. Ti z nebeských cest, budou tě chtít svést. Jezdci v oblacích zvolna jedou dál. Prazvláštní průvod rytířů. Průsvitnej karneval, zase se zázrak stal! Pláště bílý se třepetaj nocí, jak vlajky když vlajou! Hrdě se napíná sukno, ač budou z něj cáry. A jejich přilbice ve svitu měsíce s leskem si hrajou. Jedou do zmizelých krajů bez fanfáry. Z různých snů se sjíždějí na pouť věčností. Kopí vzhůru vztyčená k nebeské milosti, co od vin je oprostí. Pláště bílý se třepetaj nocí, jak vlajky když vlajou! Hrdě se napíná sukno, ač budou z něj cáry. A jejich přilbice ve svitu měsíce s leskem si hrajou. Jedou do zmizelých krajů bez fanfáry. Možná to byl jenom sen, jen přetržená niť. Zítra bude zase den, ten den mi chce jezdce vzít, a k smrti odsoudit.