Uzoučká pěšinka uprostřed močálů, ukryta v mlze, se plazila do noci. Po ni šly postavy mlčky a pomalu. Nikdo jim nemůže, nemůže pomoci. Kráčeli cestou do temnot v hlubinách. Ta kdysi zářila, jak brána do ráje. Na ztichlou krajinu dopadal hvězdný prach. Tma všechno pohltí soucitu nemaje. Teď sídla v zemi mají, křída pelichají. Jsou to padlí anděle a někdy dost pijou, když po nocích dělaj, že na plno žijou. Tak strašně chybí víra - na to se neumírá. O lásce málo vědí - lásky se nenajedí. Zoufalá apatie - to duše uvnitř hnije. Nevědí, co je štěstí - dostaneš hajzle pěstí. Chodí často v džínách. Škodí ve skupinách. Padlí andělé se špinavým peřím, s naději vzhlížejí k zamčeným dveřím. V nebi je málo chtěli. Šklebí se - zapomněli, že sem z nebe spadli to protože kradli. Šlohli asi kus nebeský krásy. Doba je mladá, hvězda už padá. Přišel čas přát si všechno! Andělův život je krátký. Možná to někdy vyjde, a je třeba vezmou zpátky. Stojí tu bez útěchy. Bojí se, mají blechy. Opravdoví andělé se zamračenou tváří pozorujou měsíc jak vytrvale září. Uzoučká pěšinka uprostřed močálů, ukryta v mlze, se plazila do noci. Po ni jdou postavy mlčky a pomalu. Nikdo jim nemůže, nemůže pomoci. Sídla v zemi mají. Křída pelichají. Padlí andělé se špinavým peřím, s nadějí vzhlížely k zamčeným dveřím. V nebi je málo chtěli. Šklebí se - zapomněli, že na zem z nebe spadli to protože kradli. Šlohli asi kus nebeský krásy. Sídla v zemi mají ...