Sekery, nože, zbran?*
Takové ve výhni nástroje svítí
Žhavé se železo utne
Až tvary dozrají v cennosti brilantní
Kon? b?ží s lidmi pro dary
Duní podkovy
Po celém kraji pochválené
Kování toho starce
Co tolik srostlý s lesním sv?tem
P?ikoval své srdce ke všem kovadlinám ticha
Kon? b?ží s lidmi pro dary
Šumí koruny
Jednoho dne, pro? ticho se zma?ilo
To p?ijel n?kdo, hrd? se nesl vysoko
Tam odtud hled?l na muže, Jasmuze
O? jeho žebrákem bez podkovy na zadní noze
Za pasem me?, u sedla p?ipevn?ný štít
D?evo lipové a královský znak
P?edstavil se jako princ, vážený d?dic
Dubového tr?nu m?sta Oreby
"Tvá poklona je málo hluboká, takto si vážíš prince
D?dice tr?nu?
M?j k?? ztratil podkovu
Ukovej však ?ty?i nové!
A chci, aby až tryskem pojedu
Podkovy zpívaly jako žádné jiné."
Zapomenuto takové um?ní
To ani starý ková? z hvozdu nesvede
Neodhalené kovy odjinud
Ne v rukou lidských tajemství lze držet staletí
Odmítnout rozkazy pán? nedob?e
To kat by musel uposlechnout, p?ijít k oprátce
Sekery, nože, zbran?
Takové ve výhni nástroje svítí
Žhavé se železo utne
Až tvary dozrají v cennosti brilantní
Kon? b?ží s lidmi pro dary
Duní podkovy
Po celém kraji pochválené
Kování toho starce
Co tolik srostlý s lesním sv?tem
P?ikoval své srdce ke všem kovadlinám ticha
Kon? b?ží s lidmi pro dary
Šumí koruny
Za t?i dny musí splnit Jasmuz rozkaz šlechty
Jinak dobrého nic na sv?t? už nepotká
Princ mí?í do vesnice ke staré skalle
V tom hostinci ulehne a ruce si bude mnout