Tak zase jdeden den
Úzce spjat s realitou
S vůní tvou a touhou tou
Co nejde ovládnout
Chvíli plout jen tak ve dvou
Pak si lehnout
A být pros(t) té radosti
Z toho že žít můžem
I když jen jednou
Ale tím spíš
Člověk člověku blíž
Dokud to nepochopíš
Budu ti nekonečně psát
Tisíce básniček
A budeš jedním z mých
Holčiček
Vždyť i Libor má Zdenu
A Igor Irenu
Každej druhej má ženu
Jen já žádnou neseženu
Věra a Luděk
A Radek s Ríšou
Se poznali včera
A už si spolu píšou
Vasil má Natašu
A Imrich zase Ilke
Ju Hon Li má HOkašu
A Brabcová je s Jílkem
Had má svoji hadici
A maj spolu hádky
Jen já ruším tradici
A držim se matky
Rec: protože ta mi vždycky říkala, že
Život je jako bonboniéra
A že je vcelku jedno, kde začnu
Tak jsem si řek
Že když mám takovej pech
Přeskočím na druhej břeh
A zkusím to na pánech
Což vyrazilo dech především těm
Co jsem znal
Snad proto v posledních dnech
Se drželi dál
A já to nechápal
A toužil po lásce
A vroucím objetí
Tak jako v pohádce
Stal jsem se obětí
Samoty v zajetí
A že je ti to jedno
Tak to mě celkem sebralo
Vždyť i Libor má Zdenu
A Igor Irenu
Každej druhej má ženu
Jen já žádnou neseženu
Věra a Luděk
A Radek s Ríšou
Se poznali včera
A už si spolu píšou
Vasil má Natašu
A Imrich zase Ilke
Ju Hon Li má HOkašu
A Brabcová je s Jílkem
Had má svoji hadici
A maj spolu hádky
Jen já ruším tradici
A držim se matky
Rec: protože ji mám rád!