Tu noc jen stěží každý z nás
Usínal
Jako by Bůh tou bouří
Varoval
Vy hloupí lidé,
Ve zbrani není mír,
Pro svého krále i já život položil
Z lesů se ženou cizí jezdci na koních
A v očích
Jen kapky hrůzy,
Tady vražda není hřích
Hned první z výstřelů mi srdce umlčel,
Už nevrátím se domů,
Můj čas nadešel
( Do bojeee, ve jménu krále!)
Neplakej pro mě, moje krásná Marion,
Až hrdým vojákům zazpívá hradní zvon
Mé srdce mlčí, ale v tobě zůstanou
Všechna ta slova co jak oheň zaplanou
Posledním výstřelem se kdysi živá loutka rozplakala tichým pláčem
A mlčky objímala těla padlých i vítězů jenž není, neb válku nelze vyhrát platí-li se životem
A všechny ty krásné Marion, jež zpráva o naší smrti zasáhla k ránu, upřely tázavý pohled k nebi
A v tu chvíli
Vyšlo slunce
Neplakej pro mě, moje krásná Marion,
Až hrdým vojákům zazpívá hradní zvon
Mé srdce mlčí, ale v tobě zůstanou
Všechna ta slova co jak oheň zaplanou