Až zapadne slunce
Tak rozsvítím jedinou svíčku
A dám ti napít lektvar zapomnění.
Až andělé spánku nám zatančej menuet
Na každym očním víčku
Pak konečně pochopíš
Že cesta zpátky už není.
Tak proč se bojíš říct, že to končí
Tak proč se bojíš to říct
Vždyť já ti na cestu posvítím loučí
A odvedu hady od těch míst.
Tak proč se bojíš říct, že to končí
Proč se bojíš to říct?
Tak tudy jsme šli, lásko
Byla to krajina šera
A na prsou jak hada
Hřáli jsme placatku rumu.
A stébla nás bodaly, au
Já to cejtím jak včera
Než došli jsme na konec cesty
Než došli jsme domů.
Tak proč se bojíš říct, že to končí
Tak proč se bojíš to říct
Vždyť já ti na cestu posvítím loučí
A odvedu hady od těch míst.
Tak proč se bojíš říct, že to končí
Proč se bojíš to říct?
A na každým kopci je místo
Kde láme se země
Kde únava stává se
Vzpomínkou na starej film.
A jen oči zvířat tě povedou
Plaše a němě
Než pověsíš svůj ranec smutku
Na nejbližší jilm.
Tak proč se bojíš říct, že to končí
Tak proč se bojíš to říct
Vždyť já ti na cestu posvítím loučí
A odvedu hady od těch míst.
Tak proč se bojíš říct, že to končí
Tak proč se bojíš to říct?