Marně zkouším vyhnat z hlavy
Prapodivnej stín
Zřejmě hned tak se tý tmavý
Barvy nezbavím
Přiletěl tak mezi řečí nevím
Ani s kým
Zůstal tu jen prapodivnej stín
Připadá mi v tom svým vzteku
Jak tavenej cín
Sálá vůlí po člověku
Žene ji ulicí
Říká na vás to co tajně
Říkat se jen smí
Až na mě pad prapodivnej stín
(Refrén:)
Prapodivnej stín
Prapodivnej stín
Prapodivnej stín
Prapodivnej stín
Prapodivnej stín
Prapodivnej stín
Prapodivnej stín
Prapodivnej stín
Prapodivnej stín
Tenkrát jsem si uvědomil
Dneska už to vím
Že se nemá žádnej omyl
Přejít mlčením
A na ty co věčně kejvaj
S tím a nebo s tím
Na ty padne prapodivnej stín
(Refrén)
(Refrén)