Už v dětství míval jsem ten svízel,
Že rád jsem se pral.
Rány jsem dával, rány sklízel
A šrámům se smál.
Tak začli říkat, že jsem výtržník a rváč.
A já měl často málem na krajíčku pláč!
Zdarma však mír jsem nenabízel
A tak to šlo dál.
Poznal jsem dívku v třetím járu
A v té jsem se zhlíd'.
Když kluci hráli o ni čáru,
Já šel jsem je zbít.
A ona prý, že s rváčem nechce ztrácet čas,
Tak jsem svou první lásku prohrál, vem to ďas!
Ty slzy dávno vpila tráva.
Co jedna prohra znamená?
Ty slzy dávno vpila tráva.
A hleď i teď je stále stejně zelená.
Pak dětské rvačky zvolna řídly,
Křik míjel můj práh.
A dravčí mládě mávlo křídly,
Když do strun jsem sáh'.
Mně struny na hmatníku náhle byly vším.
A co jsem dalších lásek prohrál kvůli nim.
Ty slzy dávno vpila tráva.
Stih' jsem to - smát se mezitím.
Ty slzy dávno vpila tráva.
Já vím.
Tak sbohem lásko a buď zdráva!
Co jedna prohra znamená?
Ty slzy dávno vpila tráva.
A hleď i teď je stále stejně zelená.
Neměj mi za zlé, ty tam v dáli,
Že rád jsem se pral.
Snad mi ty boule za to stály.
I trest za to stál.
Tím větší lásku, větší výhru dneska mám.
A co ty další, které dávno jsou ty tam?
Ty někdy zábly, někdy hřály
A život šel dál.
Život šel dál.
Život jde dál.