Blázen a dítě, dva lidé prostí
Brodí se sněhem zimní krajinou
Blázen a dítě promrzlých kostí
Určitě během zimy zahynou
Nejtěžší vločky, které kdy spadly
Snesly se na ně s krutou radostí
Nejtěžší vločky tiše se kladly
Na bílé skráně, vnikly do kostí
Kam asi míří ukrutným mrazem
Sněhem a ledem podivný pár…
Kam asi míří… Sníh padá na zem
Dítě je bledé, blázen je stár
Šlépěje tiché po nich tu zbyly
Neštěstí dýše z dojemných stop
Šlépěje tiché kráčejí k cíli
Kráčejí tiše, cílem je hrob
Blázen a dítě prošli tím krajem
Lhostejných lidi v onen zimní čas
Blázen a dítě… Kdo z vás má zájem
Ať jde a vidí, co dovede mráz
Pšenice kvetla, nebe se smálo
A slunce na zem svítilo v ten čas
Pšenice kvetla, když se to stalo:
Dítě a blázen zjevili se zas
Nad krajem pluli jako dva mraky
šedivým steskem slunce zakryli
Nad krajem pluli jako dva mraky
Potrestat bleskem svět nás rozmilý