(Slova jsou přeložena z němčiny)
Rf: "Jenom okamžik
A bylo po všem
Nastavená noha,
A nebo jenom nedopatření?
To už není důležitý,
Když už jsi padl
A teď zkoušíš
Chytit svůj unikající život.
Každej den si vidět, jak to zkoušíš na nádraží.
A pak se, jak nejrychleji to de,
Schovat někde v křoví.
Tvůj život se stává lovem,
Při kterém si obojí.
Lovec i lovený.
A je jedno, jak pevný je tvý ego."
Moc změnit se
Máš jenom ty sám.
Tvoje hraná převaha
Je totiž tvoje nastavená noha.
Odnaučils se plakat,
Cítit a taky milovat.
Čím dýl u toho zůstáváš,
Tím blíž jsi smrti.
Všechno je jedno,
Žádnej zájem, na nic nemít chuť.
A potom, teprve když jsi sám,
Potom přijde ten velkej šok.
Chodíš ulicema
A máš prázdný kapsy.
Musíš něco šlohnout,
Protože už nemáš žádný prachy.
Je úplně jedno, co děláš,
Stejně máš fízly za krkem.
A přesně víš,
Že tě stejně jednou sbalej.
Potom tě zatknou
A na stanici dostaneš na držku.
Ale držíš hubu,
Vždyť je to přece otázka cti.
Rf: Jenom okamžik....
Rád lžeš sám sobě,
A taky celýmu světu.
A když to musí být,
Tak taky jenom pro pár peněz
Jako kamikaze,
Beze smyslu a ideálu,
Kráčíš svojí cestou,
Ale tvoje srdce přece není z oceli.
Ďábel tě líbá, jako krásná žena
Svými horkými rty z chladného kovu.
Ale ty jizvy nelze přehlédnout.
Zastavil ses. Nemáš volbu.
Tvoje sny nemají žádnou cenu,
Protože h**n ti přináší smrt.
Naposledy se nastřelíš
A stříkačku najdou ve špíně.
Rf: Jenom okamžik....
Proč zrovna já? Scheiße!
Proč se zrovna já musím teď loučit?
Nikdy jsem radši neměl poznat h**n.
Ale když už jsem byl takovej hlupák a brána se
A brána se zavírá, ať je to varování
Pro všechny šílence, kteří se chtějí vydat touto cestou.