Bojím se dnů, kdy spatřím jen pouhý stín,
Té, po níž toužím, strašný to sen, já to vím,
Sebe se ptám, ta otázka zní,
Proč právě já trápím se pro ni,
Daný cíl, láskou spoutaný - vzdálený.
Bojím se dnů, kdy výhra má ztrácí zář,
Bojím se lidí, vždyť nemám sám žádnou tvář,
Života běh nezaměníš, celej můj svět cítí jen tíž,
Lásko má, tolik vysněná - nesoucitná.
Ref:
A tak jdem' dál, každej v sobě má
Myšlenku svou a tvář veselou.
Můžu se smát, tu bolest v srdci vám
Najevo dát já chtěl bych mnohokrát.