Slunce zazáří nad krajinou a rozjasní se nový den.
Mlhy nad krajem se rozplynou jako k ránu se rozplývá sen.
Když rozkvétá láska v lidských srdcích a touží se rozdávat dál,
Zahřeje místa, kde ležel dřív sníh a v srdci Tvém víc není žal.
Protože láska je tím, co nás všechny spojí,
Nemyslí na sebe, umí dávat druhým.
Láska je tím, co nám rány hojí,
Láska vždy odpouští, do srdcí přináší mír. (Áááááá...)
V rozkvetlou zahradu vyprahlou poušť proměníš dotykem svým.
Obnovíš obraz svůj v našich duších seslaným Duchem Svatým.
To do čistých duší Pán lásku vloží, on k pokorným skloní se rád.
Když vzdáme se pýchy a půjdeme s ním, život věčný pak může nám dát.
Protože láska je tím, co nás všechny spojí,
Nemyslí na sebe, umí dávat druhým.
Láska je tím, co nám rány hojí,
Láska vždy odpouští, do srdcí přináší mír. (Áááááá...)